Jarka - maminka Nikolky

Co mi pomáhalo:

• hovory o Nikolce a smyslu života s mým synem a čas, který pro mě Péťa vždycky měl a stále má
• tichá objímání s mým manželem
• láska, kterou mi ve zvýšené míře vyjadřovali všichni mí blízcí
• posmrtná "party" pro Nikolku, která měla být původně oslavou jejich 19. narozenin a konala se v den pohřbu večer
• Nikolčini a Péťovi kamarádi a naše vzpomínání u kafe
• mé návštěvy Nikolčina hrobu, kde jsem sedávala s čokoládou Milkou a se  sladkou chutí v ústech přemýšlela o tom, jak si prosladit ten budoucí život
• Nikolčiny webovky, kam jí všichni mohli psát vzkazy
• Taj-či a duchovní přednášky
• Knihy! Spousty nedočtených knih s tématikou posmrtného života.
• vydání Nikolčiných básní a psaní Co s tím
• perský kocourek Kevin, jehož hebký kožíšek na mě působil jako antistresor, když jsem zrovna kolem sebe nepotřebovala mít lidi
• psí "kavalír" Adámek, který mi naslouchá a tahá mě po krásných procházkách
• Synova přítelkyně Káťa, kterou máme víc jak tři roky a kterou k nám určitě nasměrovala Nikolka
• Olžin film "Přežili jsme svoje děti", který mi otevřel staré rány, které bylo třeba dočistit
• rodinné konstelace PhDr. Simona na setkání rodičů v Brně, které mi měly ukázat, jak nezpracovaný mám ještě odchod Nikolky
• holky z Dlouhé cesty, které mám moc ráda a mám na ně málo času, protože pořád něco nového začínám
• a asi i to, že pořád něco nového začínám a mám pořád málo času
• od první chvíle po odchodu Nikolky až do dnešních dnů si uvědomuji jak moc mi pomáhá moje rodina a láskyplné vztahy v ní

Díky i za to, že už vím, že smrtí naše existence nekončí.